Útulkáři v akci

Agility

Co jsou agility?                                                                                                                                                                                                                                                          

Agility mohou být rekreační záležitost, ale i vrcholový sport. Jedná se o překonávání souboru překážek(tzv. parkúru) psem pod vedením psovoda, kdy se hodnotí přesnost a rychlost. Pro většinu psů je to zábava. Tomuto sportu se může věnovat téměř každý, bez rozdílu věku, dovolí-li mu to zdravotní stav. Mezi nejvhodnější plemena patří:border kolie, bearded kolie, kolie, šeltie, belgičtí ovčáci, pudlové, knírači, kavalíři, nejrůznější kříženci a další. Jen málo plemen  je pro agility nevhodných. Důležité je, aby byl pes zdravý.

Proč o píšu?                                                                                                                                                                                                                                                      

Na nejrůznějších kynologických akcích jsem měla možnost vidět ukázku agility a vždy mě fascinovala sehranost psa a psovoda. Viděla jsem za tím nejen poctivý trénink, ale také lásku a porozumění.  Poprvé jsem si překonání několika překážek vyzkoušela v roce 98 v Teplicích-Řetenicích s Pegy . Probíhala zde výstava voříšků a náš útulek nemohl chybět. Byly to vlastně jen překážky pro služební psy, ale to nám nevadilo. Na Pegy byla vidět radost z pohybu.

  S těmi pravými překážkami jsem se setkala na Psím dnu v Chlumci. Tenkrát jsem tam jela s pudlíkem Akimem. Zúčastnili jsme se soutěže (překonávaly se opět ,,cvičákové“ překážky), kterou Akim vyhrál. I zde probíhala ukázka agility a diváci si je mohli pod vedením instruktorky vyzkoušet. Akim brilantně překonával jednu překážku za druhou. Byl opravdu velmi šikovný, přesto že překážky viděl nejspíš poprvé (do útulku se dostal zanedbaný a nikde v okolí se agility dosud necvičily).

Jak jsem se k nim dostali ?                                                                                                                                                                                                                                    

Na jaře roku  2003 se v Chlumci konala výstava ,,Chlumecký voříšek“.  S mým svěřencem Kubou jsme se sice neumístili, ale objevili jsme něco úžasného. V Chlumci už se nějaký ten pátek cvičili agility, ale my jsme dost lidí zaskočili. Naši pejsci stáli na trati poprvé a hned po chvíli pochopili co se od nich očekává. Byli jsme proto pozváni na nedělní tréninky, kterých jsme se přes léto podle možností účastnili. Kromě Kubíka jezdili ještě Daneček, Ťapík (i přes vyšší věk byl aktivní) a Fox. Kubík našel na podzim nový domov, já si však můžu vybrat z celé řady jiných pejsků. Bohužel, jsem na to momentálně špatně s časem.

Máte-li rádi pohyb, vezměte svého psa a hurá na nejbližší cvičiště!                                                                                      

Vy co jste z  Ústí, navštivte příjemnou a přátelskou atmosféru chlumeckého cvičiště. Po parkuru se tam prohání nejeden původem ,, útulkář “.

Jestli vás agility zaujaly, ale chybí vám pes můžete si nějakého vybrat právě z našeho útulku, rádi vám poradíme s výběrem vhodného psa!

Útulkáři v akci

Útulková reprezentace 2003

  Tanec se psem

Co je tanec se psem?

Tanec se psem je poměrně mladý sport, který si u nás získává stále větší oblibu. Ten kdo se nemůže věnovat agility ocení několik výhod:

1. Může ho cvičit každý doma

(potřebuje jen svého psa a trochu místa)

2. Každý si může zvolit své tempo

(výběr skladby je jen na vás)

3. Fantazii se meze nekladou

(čím náročnější prvky, tím lépe)

Důležitá je souhra psovoda se psem, radost z pohybu a vynalézavost. Nezáleží na tom, jestli bude tancovat na lidovky, klasiku, country nebo jestli podlehnete latinsko - americkým rytmům,popu či rocku, musíte se se svým psem hlavně dobře bavit!

Co s ním máme společného?

Vše zavinil malý voříšek Ťapík, který měl zálibu v toulání (jak dostal příležitost byl fuč). Potřebovala jsem něco, čím bych ho zaměstnala. V časopise jsem se zrovna dočetla o tanci se psem, tak jsem zkusila Ťapíka naučit slalom mezi nohama (psali že jde o jeden z nejlehčích prvků). A povedlo se, docela obstojně mi kličkoval pod nohama. To pro nás byla výzva. Jako další jsme zkusili válení sudů (to měl být pro změnu prvek nejobtížnější) a i to jsme po 14-ti dnech docela dobře zvládali (naše výkony sice nebyly stoprocentní, ale bavilo nás to). Ještě jsme se naučili prosit a panáčkovat. Ťapík byl přihlášen na ,,Severočeského voříška“(tam jsme chtěli zabodovat v ,,šikulovi“), ale Ťapík zabodoval ještě doma– před výstavou si ho vzali. Nyní žije se starší paní a má se jistě báječně.

Dalším šikovným psem byla hravá a temperamentní ovčačka Denisa. Zkusila jsem s ní slalom, přeskoky přes nohy a přes ruce.  Byla moc šikovná. I Deniska už má nový domov.

Vše děláme bez hudby, ale pokud by jste si k tomu doma přidali hudbu a s psíkem se "sehráli", máte tanec se psem.

Momentálně učím "taneční kousky" Jessíka (viz. níže). Teda zatím jsme se pustili jen do přeskoků přes nohu, ale docela nám to jde. Musím říct že Jessík je moc šikovný (a já taky :). Jessík už také našel nový domov.

Mushing a pulling

Tak to už je fakt dost přitažené za vlasy :-)

Vše začalo tím, že útulek leží v údolí pod kopcem, který v zimě pravidelně namrzá. Když se tak stane nebo když napadne větší množství sněhu, je téměř nemožné, aby se k nám dostala auta. A to platí pro všechna auta, tudíž i pro popeláře. Pokud nechceme dole zůstat zasypáni až do jara odpadky, musíme je v igelitových pytlích nějak dostat na kopec. Ale jak? Kdybychom je tahali na zádech tak je tam nikdy nedoneseme. Nejlepší způsob je dovézt je na horu na bobech. Ale i tak je to dosti namahavý způsob, navíc člověk všemožně klouže a padá... Naštěstí tuto práci poměrně dobře zvládá nejlepší přítel člověka-pes. A že těch nechtěných přátel máme dole dost. Vždy se najde nějaký velký silák, který nám ochotně vypomůže (samozřejmě pak dostane patřičnou odměnu). No a když jsme předloni zase tahali ty pytle, dostali jsme nápad. No když jeden pes bez problémů utáhne pytel, musí pak tak 3-4 psi zcela bez problémů utáhnout člověka (podotýkám, že všichni zde máme okolo 50 kg). Jako náhodou jsme měli několik nekonfliktních velkých psů a poměrně dobrý terén. Tak jsme popadli kšíry, vodítka, boby  a samozřejmě psy a začali jsme sestrojovat důmyslné spřežení...

Jak to dopadlo? Přepsala jsem zde pár zážitků z našeho deníku:

4.1.2004 Zkusili jsme "mushovat" ve složení:

V zápřahu: Chelsie, Bax                                                                                                        

Psovodi: Míša R. a moje maličkost

Bobysta: Domča

Doprovod: Ťapík, Denny

Docela nám to šlo, pěkně jsme se projeli. Na chvíli se přidala i Zuzka, ale mělo to jeden háček. Bax má totiž Zuzku až moc rád :-), a tak si s ní neustále chtěl hrát na "maminku a tatínka". Zůza se tak moc neprojela. Doufám, že nám napadnou alespoň 2 metry sněhu a my pojedeme až na Severní pól...

8.1.2004

Bylo krásné zimní počasí, 2 metry mi sice nenapadly, ale metr skoro jo, takže jsme opět vyrazili do terénu. Rozšířili jsme smečku o Beatu a Dana. Také jsem s pomocí Zuzky vymyslela (a ona sestrojila) téměř (ale fakt jenom téměř :-) dokonalou výstroj. Vůdčí feny Chelsie a Bea odvedly skvělou práci. Dan s Baxem se také snažili, ale ke konci spíše o štěňátka s Beou...I musherů přibylo. Kromě mě a Zuzky se přidaly ještě Míša P.(Pat) a Markéta (Mat), Lenča a Kláruš K. Zítra pokud nepříjde obleva jedeme zas!!!

9.1.2004

Obleva nepřišla, takže se pokračovalo. Poupravili jsme výstroj i složení smečky. Alfa fena-Chelsie, šikovný psík Dan, motor spřežení Bax, Moby a za ním už jen boby... :-)

10.11.2004

Ani dnes nepřišla obleva, jen mírný deštík. To nás však neodradilo. Opět jsme obmněnili smečku, tentokrát jsme Mobyho vymnělili za Lexe. To byla osudová chyba. Dnešní den byl vůbec vydařený. Již zmiňovaný Lex neustále kousal: boby, postroj, svetry, mojí nohu...Bax chtěl pro měnu kousat Lexe, Chelsie preventivně zbytek smečky a Dana sexuálně přitahoval Bax. Pak nám 5 x selhala výstroj (kvalitní! :-), Lex mi zabavil botu a snažil se jí ukrýt ve sněhu. Míšu R. jsme hned 2x ztratili, poprvé se po její tíhou prolomily boby (nene, byly prasklý) a podruhé nás opustila během jízdy. Pat a Mat se nám zase utrhly a zůstaly stát vprostřed cesty. Ani dnešek nás neodradil a zítra se bude pokračovat. Ale bereme zpět Mobyho!!!

Pejskové v našem útulku vhodní pro psí sporty